O rozhovor jsem původně požádal – zcela záměrně – pouze Pavla Kotyka. Zajímalo mne,jaký tento rodák z Nového Strašecí je. Biokybernetik se zaměřením na umělou inteligenci,který byl jako dítě v roce 1968 pokřtěn, se jako student pohyboval kolem strahovských premonstrátů a jako dospělý muž se nechal znovu pokřtít v římskokatolické farnosti. Jenže osud rozhodl jinak a rozhovor jsem nakonec vedl i s jeho ženou Martinou Kotykovou, která kromě své práce a čtyř dětí stihne ještě zastávat funkce v celostátním výboru KDU-ČSL a pracovat pro místní farnost.
Jak se vám daří propojovat život farnosti se životem širší veřejnosti?
Martina Kotyková (MK): Kulturní život farnosti jde ruku v ruce s tím, jak je provázaný osobní život věřících z farnosti s životy ostatních lidí. Například koncerty, které se nyní pořádají, začaly u nás doma v obýváku, kde poprvé před veřejností vystoupila Chipo Hynková.
Pavel Kotyk (PK): Zpívala operní skladby, má poměrně vzácný koloratorní soprán.
MK: Uvedla pasáže například z Mozartových oper, všem se moc líbila. Na základě této zkušenosti jsme hledali větší sál. Další koncert se uskutečnil v kostele a pak Chipo začala zpívat ve farní schole a s církví se sblížila více. Provázanost církve a okolního světa se musí dít vždy přes lidi.
PK: A my jsme takové spojení hledali a našli. Chipo Hynková krásně zpívá a sbormistryně novostrašeckého sboru LaGioia Helena Havlíková učí zpívat celou řadu lidí. Na jejich koncerty chodí jejich rodiny, a kromě toho přijde i několik desítek dalších lidí. Kostel se krásně naplní. Poslední koncert byl 8. prosince, tedy na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie. Náš kostel je mariánský – kostel Narození Panny Marie. Udělali jsme tedy koncert v adventní době s mariánským motivem a se sborem výhradně ženským. Takže to do sebe pěkně zapadlo.V březnu 2011 jsme pořádali také koncert k poctě sv. Josefa, vystupovali farníci Adam Viktora a Gabriela Eibeenová ze Mšece. Koncert byl navíc benefiční – ve prospěch mšeckých varhan. V dubnu jsme do Strašecí přivezli Scholu Gregorianu, což je naprostá špička v duchovní hudbě: David Eben se zabývá gregoriánským chorálem a v Novém Strašecí vystoupil se svým sborem.
Jaký úspěch měl koncert Scholy Gregoriana?
MK: Myslím, že ohlas byl výrazný a je na co vzpomínat. Šlo o velký koncert, který se pořádal ve spolupráci farnosti s městem Nové Strašecí. Farnost byla v roli iniciátora a hostitele, městská kulturní zařízení v roli organizátora.
Pořádáte ještě jiné akce?
PK: Můžeme ještě zmínit například Noc kostelů, což je akce, kterou jsme připravovali v roce 2011 podruhé. Ve farnosti se na ní podílí širší tým lidí: Mirek Adlt, Vojta Kozlík a další. Při druhém ročníku zpívala schola, a zpřístupněna byla kostelní věž. Lidé se mohli podívat až ke kostelnímu zvonu, který se zavěšoval v roce 2002 a nese jméno patronky kostela a velikého papeže přelomu století Maria–Jan Pavel. Skoro 60 let ve Strašecí zvony
nebyly, odvážely se někdy v roce 1942, když se rekvírovaly na kanóny. Původně tu byly zvony tři. Na výrobu uvedeného zvonu jsme uspořádali sbírku. Prodávali jsme například malé keramické zvonečky za 200 Kč. Potřebovali jsme sehnat zhruba 250 tisíc korun. Naštěstí se našel velký dárce.
MK: Ve farnosti je nás dost mladých v produktivním věku, takže pořádáme hodně akcí pro rodiče s dětmi, ale o tom jste už mluvil s Julií Adltovou. Snažíme se vytvořit ve farnosti otevřenou atmosféru, aby lidé, kteří přijdou, získali důvěru a zbavili se ostychu. Byli bychom rádi, kdyby to v Novém Strašecí bylo normální.
Michal Drtina
Novostrašecký měsíčník